Odkud se harmonia vzala

Během již uplynulých slunečných podzimních dnů měli občané mnoha měst v České republice (viz mapka) možnost seznámit se zblízka s druhem slunéčka, které se k nám teprve před rokem rozšířilo ze západní Evropy. Jeho původní domov je sice ve východní Asii, ale nyní je to běžný druh ve Spojených státech, Velké Británii a státech Beneluxu. Slunéčko Harmonia axyridis se pro své nadprůměrné schopnosti likvidovat mšice a jiné škůdce a díky vysoké plodnosti (2000 vajíček za život) stalo oblíbeným přirozeným nepřítelem škůdců.

Dováželo se a vysazovalo na polích a v sadech v mnoha zemích. Zpočátku se harmonie držela v místě vysazení. Po úspěšné aklimatizaci se však lavinovitě rozšířila po celých kontinentálních Spojených Státech a v jižních oblastech Kanady, rychlostí i stovky kilometrů za rok. V Británii ji nikdo záměrně nevysazoval; dostala se tam asi s dopravou přes kanál La Manche v roce 2004. Během tří let se rozšířila téměř po celé Anglii a vstoupila do Walesu. V západní Evropě byla harmonie záměrně vysazována do skleníků a sadů již od začátku osmdesátých let, ale lavinovitě se šíří také až posledních několik let. V České republice se poprvé objevila v loňském roce. Možná i díky mírné zimě dobře přezimovala a na jaře se začala vesele množit. Do poloviny listopadu byla hlášena již ze všech krajů České republiky kromě Vysočiny a Zlínského. Prožíváme právě její mohutnou invazi na východ.

Kde se s ní setkáme

Harmonia axyridis se živí mnoha druhy mšic, mer a jiného drobného hmyzu na rostlinách. Není vybíravá – sežere i motýlí vajíčka a jiný hmyz, chutná jí i pyl a sladké šťávy. Ačkoli mnoho mšic nacházíme na jaře a v létě na bylinách, harmonie se raději drží na stromech. Na jaře jsme ji nalézali ve městech na okrasných keřích živých plotů. Během léta se nejvíce namnožila na lípách, jak v parcích ve městech, tak ve volné přírodě. Asi nejvydatnějším zdrojem jsou komerční ovocné, zejména hrušňové sady.

Kromě dospělých slunéček jsme mohli ještě i v říjnu na stromech nalézt larvy, hledající poslední zbylé mšice. Zároveň však již mnoho dospělých brouků odlétalo hledat vhodné zimoviště. Ve své původní domovině harmonie vyhledává skály se štěrbinami nebo velké stromy s puklinami v kůře. Nalétává tedy instinktivně na vysoké světlé předměty, a těmi jsou v našich podmínkách nejčastěji lidská obydlí. Toto chování hlásí dobrovolní mapovatelé z Nymburka, Chomutova, Prahy, Ostravy, Hradce Králové či Sokolova. Lákají je zvláště domy se světlou – žlutou nebo okrovou omítkou. Na kopcích přistávají na sloupy elektrického vedení či jiné vysoké předměty. Je velmi pravděpodobné, že ji za oknem nebo přímo v bytě naleznou i čtenáři tohoto webu.

Jak ji poznáme

Harmonie není jediným slunéčkem, které potkáte v parku na stromech nebo za oknem. Do budov se na zimu schovávají i některé naše původní druhy slunéček, nejčastěji slunéčko dvoutečné nebo druh Oenopia conglobata. Ty poznáme od harmonie již podle velikosti. Zatímco harmonie je dlouhá 6–9 mm, tedy podobná nebo i větší než běžné slunéčko sedmitečné, mohutná a klenutá, oba výše zmíněné druhy většinou nepřesáhnou půl centimetru. Oenopia je zbarvena růžově nebo okrově s množstvím hranatých černých teček.

Slunéčko dvoutečné je obvykle červené se dvěma černými tečkami (po jedné na každé krovce), ale někdy černé, se čtyřmi nebo šesti červenými skvrnami! Harmonie je ve zbarvení ještě proměnlivější. Nejčastěji je světle červená s devatenácti černými tečkami. Tečky se mohou vzájemně dotýkat, pokud se daný jedinec vylíhl při nízké teplotě, anebo mizet, pokud se nositel vylíhl v teplotě vysoké. Pak mohou být krovky až čistě červenooranžové. Nikdy se ale nevytvoří forma nápadně podobná našemu slunéčku sedmitečnému. Z našich velkých druhů je harmonii nejpodobnější slunéčko velké, zvané též řetězník očkovaný, neboť má každou černou tečku obroubenou světlým kroužkem. Asi desetina jedinců harmonie je pak černá, se dvěma nebo čtyřmi červenými skvrnami. Pohlaví lze od sebe odlišit podle zbarvení horního pysku (samice ho má černý, samec bílý). Také larvu lze docela bezpečně poznat, neboť je černá s nápadnými oranžovými pruhy trnů po stranách.

Jak je užitečná

Jak již bylo napsáno, harmonie pomáhá proti škůdcům v zemědělství, tak aby se nemusely často používat jedovaté insekticidy třeba na ovoce. Podobně hubí škůdce i naše původní druhy slunéček, jenže harmonie je žravější a plodnější. Kromě toho se rozmnožuje dlouho do podzimu. Ještě začátkem října, je-li dost potravy a alespoň odpoledne teplé počasí, klade vajíčka, zatímco naše původní druhy už se dávno chystají k zimnímu spánku. Potravy je v současné době dost ještě na hrušních.

Ve velkých sadech u Netolic, stejně jako na Slánsku, u Přelouče, na Znojemsku a dál na Moravě se celoročně množí škodlivé mery. V tolerovatelném množství je udrží jedině dravý hmyz, pokud není vyhuben jedovatými postřiky. Užitečnost harmonie spočívá pak zejména v její aktivitě dlouho do podzimu, takže vyhubí mery v době, kdy se samy už tak rychle nemnoží a kdy jiná slunéčka už spí v zimovištích. Hubení mšic na okrasných keřích a lípách v parcích je ovšem také užitečná činnost, neboť jinak by tyto rostliny byly nepěkně upatlané sladkou medovicí, kterou mšice vylučují.

Ale také škodí

Přese všechnu krásu a užitečnost je harmonie mezi entomology vnímána spíše negativně, jako nevítaný vetřelec. Může za to zejména její velká žravost a nevybíravost. Kromě škodlivého hmyzu totiž ráda spořádá i vajíčka a larvy jiných slunéček a užitečných zlatooček. Setkají-li se dvě stejně velké larvy slunéček, obvykle zvítězí harmonie a sežere larvu jiného slunéčka. V Americe je místy nejhojnějším druhem, potlačujíc původní druhy. Tak dochází k poklesu biodiverzity.

Druhou skupinou, kteří harmonii vidí neradi, jsou vinaři. Ona se totiž, pokud není dostatek mšic, krmí i sladkou šťávou z bobulí révy. Zůstane pak zalezlá v hroznech a je vylisována do moštu. Výsledné víno není pak tak chutné. Všechna slunéčka jsou totiž proti svým nepřátelům (jako třeba ptákům, ale nikoli proti jiným slunéčkům) chráněna obsahem velmi hořkých alkaloidů a páchnoucích metoxypyrazínů.

Do třetice je harmonie nepříjemná všem lidem, kteří bydlí v cestě jejího hledání zimoviště. Potkat jedno hezké slunéčko na balkóně je prima. Mít v pokoji padesát slunéček, která se všude pletou a při neopatrném dotyku vypouštějí žlutou kapku jedovaté tekutiny, je dost nepříjemný zážitek.

Co s nimi

Pokud potkáte harmonii v parku nebo na zahrádce, budete rádi a necháte ji běžet. Pokud vám ale nalétly do bytu, budete se jich chtít asi zbavit. Slunéčka na podzim nějakou dobu aktivně lezou po světlých osluněných zdech domů, naleznou škvíru okna, vejdou na návštěvu, ale pak se schovají do nějakého kouta. Jenže slunéčka přezimující v bytě při pokojové teplotě vyčerpají zimní zásoby tuku už kolem Vánoc.

Pak vylezou z úkrytu, hledají něco k jídlu nebo alespoň k pití, pletou se do jídla lidem, nebo vás dokonce kousnou. Protože nic pořádného k jídlu v bytě nenajdou, brzy uhynou. Proto je dobré slunéčka (všech druhů) z bytu odstranit. Je možné je nabrat na noviny, smést smetáčkem, případně opatrně vysát vysavačem do čistého sáčku. Za chladného počasí je pak můžete vysypat v parku. Tam zimu přežijí lépe než v teplém bytě. Slunéčka vyhozená z bytu ještě za teplého počasí se zase vrátí.

Abychom dobře poznali průběh a následky šíření harmonie v České republice, potřebujeme získat dostatek hlášení o jejím výskytu od kteréhokoli pozorovatele. Nejhodnotnější budou hlášení, která budou zmiňovat počet jedinců harmonie jednotlivých barevných forem a zároveň počet našich původních slunéček, abychom po čase viděli, zda harmonie naše původní druhy z přírody vytlačuje nebo se s nimi sžila. Kdo si není jistý určením, může slunéčka poslat v krabičce na Přírodovědeckou fakultu Jihočeské univerzity, anebo poslat e-mailem jejich digitální fotografie.

Výskyt H. axyridis v ČR do 2.10.2008; mapovací schéma Biolibu

Prosím o nahlášení každého výskytu invazního druhu slunéčka Harmonia axyridis (doc. RNdr. Oldřich Nedvěd, CSc.)

Výzkum biologie slunéček na katedře zoologie PřF JU

Výzkum se zaměřuje na teoretické otázky ekologie a fyziologie prakticky užitečných a oblíbených brouků. Termální melanizmus některých druhů zajišťuje spolužití světlých i tmavých forem, zkoumá se přímý vliv teploty na vybarvení jedince. Veliká šířka hostitelského spektra (zejména druhů živících se mšicemi) zahrnuje i druhy potravy suboptimální, ba i jedovaté. Měříme zejména délku vývoje a velikost výsledného dospělce při krmení různou potravou a zkoumáme, proč si slunéčka vybírají druhy méně vhodné. Zkoumáme účinnost chemické obrany slunéček proti hmyzožravým ptákům a mravencům. V rámci celoevropského projektu monitorujeme průběh invaze asijského druhu Harmonia axyridis v České republice.