Hynek Burda, Peter Bayer, Jan Zrzavý: Humanbiologie. Nakladatelství UTB. 446 stran
Další z vysokoškolských učebnic biologie psaná německy z velké části českými autory. Zaměřuje se na evoluční, biomedicínský a biologický pohled na člověka. Je určena pro všechny studenty biologie a souvisejících oborů. Je didakticky dobře připravena, s výbornou grafikou od Jana Burdy. Jasné, srozumitelné, informativní a aktuální znalosti! |
Aktualizováno Čtvrtek, 06 Listopad 2014 21:54 |
Rypoši jsou charakterističtí dlouhověkostí a odolností vůči některým chorobám a patologickým stavům. V této studii byl osekvenován genom rypoše damarského a doplněn genom rypoše lysého. Srovnání těchto genomů společně s analýzou transkriptomů, a to i u dalších podzemních hlodavců, ukázalo na možné molekulární adaptace k podzemnímu životu a jejich dlouhověkosti. Studie ukázala i výjimečnost rypoše lysého v některých parametrech.
|
Aktualizováno Úterý, 04 Listopad 2014 23:07 |
Celý článek...
|
Norníci rudí si v kruhové aréně, kde mají jako orientační signál jan magnetické pole, stavějí pelíšek a spí převážně na severní a jižní straně. Když se elektromagnetem sever otočí, norníci se posunou. Zdá se, že epigeičtí hlodavci mají obecně bimodalní, osově symetrický výběr směru, přičemž norníci jej narozdíl od myší a křečků mají spontánní.
Oliveriusova L, Nemec P, Pavelkova Z, Sedlacek F, 2014: Spontaneous expression of magnetic compass orientation in an epigeic rodent: the bank vole, Clethrionomys glareolus. NATURWISSENSCHAFTEN 101: 557-563. |
Aktualizováno Úterý, 09 Září 2014 20:09 |
Pro odhad míry predace hmyzu se poslední dobou stále častěji používá nástraha v podobě housenky vymodelované z plastelíny. Různí predátoři v ní zanechají rozdílné identifikovatelné stopy po zubech / zobácích / kusadlech. Kolektiv biologů z Austrálie, Singapuru, Papui Nové Guineje a České Republiky sestavili atlas, který dalším biologům usnadní určování přibližné identity predátora.
Low PA, Sam K*, McArthur C, Posa MRC, Hochuli DF, 2014: Determining predator identity from attack marks left in model caterpillars: guidelines for best practice. ENTOMOLOGIA EXPERIMENTALIS ET APPLICATA 152: 120-126. *Kateřina Tvardíková |
Popisem nového rodu a druhu žlabatky Lithonecrus papuanus Nieves-Aldrey & Butterill, 2014, která tvoří hálky na rostlině Lithocarpus celebicus na Papui-Nové Guinei, se značně rozšířil areál celé čeledi (Hymenoptera: Cynipidae), která zatím nebyla z Oceánie známá.
Nieves-Aldrey JL, Butterill PT, 2014: First evidence of cynipids from the Oceanian Region: the description of Lithonecrus papuanus a new genus and species of cynipid inquiline from Papua New Guinea (Hymenoptera: Cynipidae, Synergini). ZOOTAXA 3846: 221-234. |
Malá ploštice blánatka lipová (Oxycarenus lavaterae) se rozšířila v posledních 20 letech ze středomoří na sever. U bulharské populace jsme měřili morfometrické parametry (samice 4,4 až 5,4 mm, samec 4,3 až 5,0 mm), plodnost (276 vajíček na samici za život), frekvenci páření (35 % pozorovacích dnů) a jejich změny během přezimování.
|
Aktualizováno Středa, 05 Listopad 2014 16:13 |
Celý článek...
|
Žluťásek borůvkový žije u nás v chladnějších místech kolem rašelinišť, kde roste jeho živná rostlina (vlochyně, nikoli borůvka!). Jinak se vyskytuje i daleko na severu a vysoko v Alpách. Přezimují housenky a dobře to umějí: letální teplota shodná s bodem podchlazení (mrznutí tělní tekutiny) byla -25 až -27°C. Česká populace žluťáska přitom nastřádala v těle 5 % glycerolu. Ten kromě ochrany proti zmrznutí poskytuje ochranu proti vysychání, když housenka v zimě zůstane na rostlině nad sněhovou pokrývkou.
|
Aktualizováno Středa, 16 Červenec 2014 16:27 |
Celý článek...
|
I striktně podzemní hlodavci mívají v přirozených podmínkách denní rytmy aktivity. Tyto rytmy se většinou dají vysvětlit kolísáním teploty pod povrchem půdy. Výjimkou se zdají být dosud zkoumané velké druhy eusociálních rypošů (Bathyergidae). U malého eusociálního rypoše Anselova (Fukomys anselli) však termoregulační výhody dobře načasované aktivity opět převáží desynchronizující efekt sociálních stimulů.
|
Aktualizováno Sobota, 05 Červenec 2014 13:08 |
Celý článek...
|
Přestože podzemní savci byli donedávna považováni za slepé, řada druhů má na sítnici velmi dobře zachované tyčinky i čípky. Měření světla v narušených chodbách rypoše Ansellova ukázalo, že do jeho chodeb se dostává až 2,5% světla. Díky znalostem jeho sítnice je zřejmé, že intenzita dostatečná pro vnímání světla může být i desítky metrů od místa narušení, pokud by chodba byla rovná. Je tedy pravděpodobné, že pronikající světlo upozorňuje obyvatele chodeb na narušené místo, kde se dá očekávat vyšší riziko predace.
|
Aktualizováno Sobota, 05 Červenec 2014 13:09 |
Celý článek...
|
Parta českých a slovenských entomologů sestavila mapu postupného šíření slunéčka východního (Harmonia axyridis) na Slovensku od roku 2008 do roku 2012. Slunéčko se šířilo od západu k východu, využívaje hlavně obydlená údolí. Podíl melanických jedinců kolísal kolem 11%.
Panigaj L., Zach P., Honěk A., Nedvěd O., Kulfan J., Martinková Z., Selyemová D., Viglášová S., Roy H.E. 2014: The invasion history, distribution and colour pattern forms of the harlequin ladybird beetle Harmonia axyridis (Pall.) (Coleoptera, Coccinellidae) in Slovakia, Central Europe. ZooKeys 412: 89–112, doi: 10.3897/zookeys.412.6587 |
|
|