Katedra zoologie

Po celé dvacáté století byli lidoopi a především šimpanzi používáni jako modely pro studium počátků lidské evoluce. Sesterský vztah rodů Pan a Homo se stal hlavním argumentem pro široce rozšířenou hypotézu, že společný předek lidí a šimpanzů se svým způsobem života příliš nelišil od dnešních šimpanzů (Pan troglodytes). Takový závěr však odporuje kladistické logice, navíc byl nedávno zpochybněn novými fosilní nálezy nejstarších homininů jako byl Ardipithecus.

Reproduční asymetrie a eusocialita rypoše Anselova (Fukomys anselli)

Analýza paternity u 16 rodinných skupin rypoše Ansellova neprokázala téměř žádné mimopárové a mimoskupinové potomky. To je poměrně překvapivé, neboť výskyt nepříbuzných imigrantů byl v rodinách poměrně častý, systémy chodeb většiny rodin byly s těmi okolními volně propojeny a telemetrické sledování aktivity dokonce ukázalo, že se rypoši z jednotlivých rodin navštěvují. Věříme-li na unikátní kooperativní reprodukční systém některých druhů rypošů, měl by tento druh být vedle r. lysého a r. damarského třetím eusociálním druhem savce.

Patzenhauerová H, Šklíba J, Bryja J a R Šumbera (2013) Molecular Ecology 22(19): 4988–5000. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/mec.12434/pdf

Slunéčka ve vysílání Čt2: Ne 20.10. 11.40

V rámci oblíbeného pořadu České televize Chcete mě? se poslední dobou neprezentují jen opuštěná domácí zvířata - mazlíčci, ale i vzdělávací medailonky o volně žijících a rostoucích živočiších a rostlinách a cenných přírodních územích ČR. Díl vysílaný v neděli 20. října 2013 přinese rozhovor paní Kateřiny Moravcové–Kubišové a doc. Oldřicha Nedvěda o oblíbené skupině hmyzu - slunéčkách. Uvidíme rozdíly mezi několika nejhojnějšími původními českými druhy, jakož i různé barevné formy invazního slunéčka východního, jeho vývojová stádia, rozmnožování, požírání mšic, nepřátele a odchyt slunéček v přírodě. 

Slunéčka východní, která během ontogeneze ve stádiu kukly (případně v posledním larválním instaru) zažila přechodně vysokou teplotu, mají v dospělosti drobnější tečky. Hlavně samci...

Ani na základě mnohaletého pozorování nelze říci, že by početnost sýce rousného ve Střední Evropě stoupala při bohatším výskytu jeho základní kořisti - myšic a hrabošů. Počet vyvedených mláďat byl při vyšší dostupnosti hlodavců vyšší, ale dlouhodobě se to v populaci neprojevilo. Přitom v letech, kdy bylo myšic hodně, stoupalo jejich zastoupení v celém úlovku, zatímco zastoupení hrabošů se neměnilo ani při meziročních výkyvech jejich početnosti. Hraboši tvořili v průměru polovinu úlovků, myšice čtvrtinu, méně byli zastoupeni rejsci a ptáci. Zarybnicka M, Riegert J, Sťastny K, 2013: The role of Apodemus mice and Microtus voles in the diet of the Tengmalm's owl in Central Europe. POPULATION ECOLOGY 55: 353-361. 

Seismická komunikace je poměrně málo častou formou sdělování informací. V letošním roce jsme tento typ popsali u afrického fosoriálního hlodavce hlodouna krtkovitého. Tento hlodoun produkuje vibrace bubnováním hlavou o strop tunelu. Pomalé signály mohou sloužit jako varovnání, kdežto ty rychlé, které jsou individuálně specifické, pro intraspecifickou komunikaci. Hrouzková E., Dvořáková V., Jedlička P., Šumbera R. 2013. Seismic communication in demon African mole rat Tachyoryctes daemon from Tanzania. JOURNAL OF ETHOLOGY, 31: 255-259.

Okáči kluběnkoví vyhledávají malé enklávy travnatého porostu obklopené lesíky a remízky. Samci jsou (běžnější) v háji, samice najdeme častěji na loučce. Různorodost prostředí, nejlépe rozvolněné lesy s pasekami, je nezbytná pro přežití tohoto druhu motýla. Slamova I, Klecka J, Konvicka M, 2013: Woodland and grassland mosaic from a butterfly perspective: habitat use by Erebia aethiops (Lepidoptera: Satyridae). INSECT CONSERVATION AND DIVERSITY 6: 243-254.

Tým vedený budějovickými entomology Yvesem Bassetem a Vojtou Novotným a zahrnující domorodé zaměstnance české stanice na Papui Nové Guinei a spolupracovníky v Thajsku a v Panamě sledovali motýly v podrostu pralesů metodou Pollard Walks. Prostorová autokorelace transektů měla velký a těžko odfiltrovatelný vliv na druhové složení společenstev motýlů. Teplota, nadmořská výška, srážky a vítr měly významný vliv na úlovek. Basset Y, Eastwood R, Sam L, Lohman DJ, Novotny V, Treuer T, Miller SE, Weiblen GD, etc. 2013: Cross-continental comparisons of butterfly assemblages in tropical rainforests: implications for biological monitoring. INSECT CONSERVATION AND DIVERSITY 6: 223-233.

Tři druhy okáčů rodu Calisto (Calisto torrei, Calisto dissimulatum a Calisto aquilum) z Kuby byly právě popsány včetně nedospělých stádií. Druhy Calisto sibylla a Calisto apollinis z Bahamských ostrovů byly potvrzeny jako odlišné druhy na základě analýzy DNA. Aguila RN, Matos-Maravi PF, Wahlberg N, 10 2: New Calisto species from Cuba, with insights on the relationships of Cuban and Bahamian taxa (Lepidoptera, Nymphalidae, Satyrinae). ZOOTAXA 3669: 503-521.

Octomilky na indickém subkontinentu byly v minulých dvou dekádách rozsáhle studovány ohledně rozmnožování, morfologie, chování a ekofyziologických parametrů přežívání. Tyto studie zahrnovaly alespoň tucet druhů mušek a zároveň několik populací z různých zeměpisných šírek a nadmořských výšek. Nynější review přináší souhrn získaných poznatků a metaanalýzu faktorů zodpovědných za vnitrodruhovou variabilitu výše zmíněných vlastností. Téměř všechny studované parametry (tělesná hmotnost, rychlost ztráty vody a tolerance k vysychání, pigmentace, trvání kcopulace, počet ovariol, plodnost, délka křídel a rezistence k hladovění) lineárně korelovaly se zeměpisnou šířkou, méně s nadmořskou výškou. Žádný z klimatických faktorů (minimální, maximální a průměrná teplota, vlhkost, srážky) nekoreloval lépe než obecný trend klimatu obsažený v zeměpisné šířce. Pouze variance průměrných měsíčních teplot - jakési měřítko síly sezonality - korelovala se studovanými parametry stejně těsně. Rajpurohit S, Nedved O, 2013: Clinal variation in fitness related traits in tropical drosophilids of the Indian subcontinent. JOURNAL OF THERMAL BIOLOGY 38: 345-354.