Katedra zoologie

Svišť šedý (Marmota baibacina) a příbuzné druhy na Altaji využívají různá stanoviště. Marmota kastschenkoi jako jediný eurasijský druh žije v lese. Ostatní (pod)druhy žijí nad hranicí lesa. Vyhýbají se místům obývaným pišťuchami. Sysli jim ovšem nevadí. Ani pastva dobytka a přítomnost lidí. 

Ricankova VP, Riegert J, Semancikova E, Hais M, Cejkova A, Prach K, 2014: Habitat preferences in gray marmots (Marmota baibacina). ACTA THERIOLOGICA 59: 317-324.

Vysokohorští motýli si k odpočinku vybírají malá místa (mikrohabitaty) s vyšší teplotou. Charakter míst se liší mezi sedmi druhy okáčů rodu Erebia: lesní druhy nevyhledávají tak vyhřátá místa jako luční a zejména skalní motýli. Velké druhy byly mírně teplejší. Rozdílná behaviorální termoregulace zřejmě umožňuje společný výskyt více druhů na jednom stanovišti. Heterogenní prostředí i tímto způsobem umožňuje uchování vysoké biodiverzity.  

Kleckova I, Konvicka M, Klecka J, 2014: Thermoregulation and microhabitat use in mountain butterflies of the genus Erebia: Importance of fine-scale habitat heterogeneity. JOURNAL OF THERMAL BIOLOGY 41: 50-58.

V klecových pokusech jsme sýkorám koňadrám předkládali slunéčka východní (Harmonia axyridis). Ptáci striktně odmítali všechny přirozené barevné formy slunéčka (s černými tečkami na oranžovém podkladu i obráceně). Brouky přemalované vodovkami na hnědo ptáci zkoušeli uchopit, ale obranné látky je odradily od jejich sežrání. Brouci natření na hnědo s domalovanýmičernými tečkami byli chráněni o něco lépe než čistě hnědí, ale méně než přirozeně zbarvení.

Pruchova A, Nedved O, Vesely P, Ernestova B, Fuchs R, 2014: Visual warning signals of the ladybird Harmonia axyridis: the avian predators' point of view. ENTOMOLOGIA EXPERIMENTALIS ET APPLICATA 151: 128-134.

Míra s jakou papírový štítek s obrázkem ohavné ploštice ruměnice pospolné nalepený na záda jedlému švábu odpuzoval sýkory koňadry od útoku závisela na barvě: červená, oranžová a žlutá, obvykle považované za varovné, byly nejúčinnější; u hmyzu vzácnější bílá, fialová a modrá varovaly méně, zelená považovaná za kryptickou pak nejméně z barev kombinovaných s černým vzorem ruměnice. Vůbec nejméně pak švába chránil čistě hnědý štítek bez černého vzoru, který je tedy také důležitý. 

Cibulkova A, Vesely P, Fuchs R, 2014: Importance of conspicuous colours in warning signals: the great tit's (Parus major) point of view. EVOLUTIONARY ECOLOGY 28: 427-439.

Líhnutí larev slunéčka východního (Harmonia axyridis)

Hatching of larvae of the Harlequin ladybird (Harmonia axyridis)

Podzemní savci jsou omezeni ve výběru způsobů vnitrodruhové komunikace. Zvuk a vibrace substrátu jsou nejsnáze využitelné. Podzemní savci si povídají na poměrně nízkých frevencích. Mezi nimi rypoš obří používá zvláště hluboké tóny. Kromě toho má z podzemních savců nejbohatší repertoár zvuků - až 14 hlasů a k tomu 4 typy mechanických zvuků. Bohatý slovník nejspíše souvisí se složitým sociálním životem tohoto afrického druhu. Radka Bednářová, Ema Hrouzková-Knotková, Hynek Burda, František Sedláček, Radim Šumbera, 2013: Bioacustics 22: 87-107. 

Zpěv ptáků má dvě základní funkce: přilákat partnerku a odradit soupeře. Některé druhy pěvců vynikají zpěvy, v nichž jsou jednotlivé slabiky opakovány s vysokou kadencí (např. 30x za vteřinu). Vysokou kadenci zpěvu dokážou udržet jen nejlepší zpěváci, a tak může být kadence zpěvu indikátorem kvality samce pro ostatní jedince.

Společenstva savců doby ledové byla považována za ne-analogická jakékoliv recentní fauně. Srovnávací analýza odhalila podobnost ekologické struktury savčích společenstev recentního Altaje a Sajanů s pleistocénními společenstvy Eurasie.  Pleistocénní fauna se dochovala ve východní části Altajsko-Sajanského regionu, kde se setkávají stepní, pouštní a alpinské druhy, zatímco moderní  savčí společenstva jsou charakterizována lesními a nebo tundrovýni druhy.

V této studii jsme pomocí molekulárních metod testovali, zda současné ostrůvkovité rozšíření východoafrické krysy půvabné (Praomys delectorum) v horských lesích je dáno vikariantními událostmi spojenými s klimatickými změnami nebo postupnou kolonizací z jednoho centra. Výsledky ukázaly, že současný výskyt je nejspíše dán periodickou fragmentací horských lesů způsobenou čtvrtohorními klimatickými oscilacemi. Zároveň jsme nepotvrdili rozdělení tohoto hlodavce na tři druhy, jež bylo navrženo na základě nedávné morfologické revize. Bryja, J; Mikula, O; Patzenhauerova, H; Oguge, NO; Šumbera, R; Verheyen, E; 2014: The role of dispersal and vicariance in the Pleistocene history of an East African mountain rodent, Praomys delectorum. Journal of Biogeography 41: 196-208.

Mezi středoevropskými 101 druhy slunéček jsou jen čtyři býložravé. Všechny se mohou vyskytnout v České republice. Vlnáč netečný (Cynegetis impunctata - jako že nemá žádné tečky) je poměrně hojný, ale nenápadný druh. A žere prostě trávu. Ne konopí, opravdovou trávu.