Skupina vědců sdružená v pracovní skupině pro výzkum exotických nepřátel škůdců při IOBC dala dohromady celé číslo časopisu BioControl s dvanácti články výhradně o invazním slunéčku východním. Češi spolupracovali na pěti z nich, naše katedra na třech jako spoluautoři a také jako guest editor.
|
Aktualizováno Pátek, 16 Červen 2017 15:33 |
Celý článek...
|
Je dobře známo, že vlhké tropy mají mnohem více druhů než oblasti blíže pólům. Článek v Science ukazuje, že i predace hmyzu jinými živočišnými druhy je v nížině poblíž rovníku silnější než v mírném pásmu nebo na horách.
|
Aktualizováno Čtvrtek, 08 Červen 2017 19:47 |
Celý článek...
|
V tropických oblastech mnoho rostlin profituje z poskytování potravy a přístřeší svým mravenčím "partnerům", kteří je za to chrání před býložravým hmyzem. Není ale mnoho známo o tom, jak může prostředí, ve kterém se nacházejí, ovlivňovat rovnováhu výhod a nákladů v tomto jinak vzájemně prospěšném vztahu. Poskytují rostliny mravencům dostatek zdrojů a chrání mravenci své hostitele i ve stresových prostředích, jako jsou vysoké hory?
|
Aktualizováno Středa, 10 Květen 2017 11:44 |
Celý článek...
|
Jan Zrzavý, Hynek Burda, David Storch, Sabine Begallová, Stanislav Mihulka: Jak se dělá evoluce: Labyrintem evoluční biologie. Nové vydání úspěšné knihy v nakladatelstvích Argo a Dokořán.
Křest knihy 21.3.2017 v 18.00 na Céčku. |
Aktualizováno Čtvrtek, 16 Březen 2017 20:48 |
Právě vyšlo druhé přepracované vydání knihy Jana Zrzavého: Proč se lidé zabíjejí - evoluční okno do lidské duše.
Křest knihy 21.3.2017 v 18.00 na Céčku. |
Aktualizováno Čtvrtek, 16 Březen 2017 20:49 |
Cenu Vojtěcha Jarošíka vyhlašuje a uděluje ČSPE společně s Katedrou ekologie Přírodovědecké fakulty UK. Hodnotí se původní vědecké publikace v respektovaných mezinárodních časopisech, jejichž prvním autorem je student či studentka české vysoké školy (viz https://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/cena) a výherce získá 10 tisíc Kč (letošní vyhlášení a výsledky viz http://www.cspe.cz/cena-vojtecha-jarosika-za-vynikajici-studentskou-publikaci-v-ekologii). Budeme rádi, když se zapojí maximum studentů z co nejvíc institucí. |
U izraelského slepce Spalax galili se traduje, že v místě ostrého přechodu dvou půdních typů dochází k jeho sympatrické speciaci, spočívající v přizpůsobení se rozdílným ekologickým podmínkám. Tým Radima Šumbery, konkrétně Jan Šklíba, si však všiml, že rozdíly v chování mezi dvěma sousedními, avšak geneticky odlišnými populacemi slepců žijícími v odlišných půdách vysvětluje mnohem lépe populační hustota nežli ekologické parametry prostředí. Genetická odlišnost těchto populací tak může být důsledkem "density-dependentní" selekce, což podstatně mění zažitou představu o tom, jak by jejich sympatrická speciace mohla probíhat.
|
Aktualizováno Pondělí, 21 Listopad 2016 19:40 |
Celý článek...
|
Zkoumali jsme vokální repertoár sociálního rypoše Darlingova (Fukomys darlingi) a porovnávali ho s vokálními repertoáry ostatních solitérních i sociální rypošů. Rypoš Darlingův má relativně málo vokálních signálů, což souhlasí s malou velikostí a komplexností jeho rodin. Zajímavé je, že má jen velmi málo agresivních hlasů, zato mnoho kontaktních signálů.
Dvořáková V., Hrouzková E., Šumbera R. (2016) Vocal repertoire of the social Mashona mole-rat (Fukomys darlingi) and how it compares with other mole-rats. Bioacoustics. 25 (3): 253-266. |
Aktualizováno Pondělí, 22 Srpen 2016 19:04 |
Hlodoun čínský (Rhizomys sinensis) je málo známý hlodavec. O jeho ekologii je vyšlo jen několik prací, ale měl by být nejnadzemnější ze spalacidů. Podívali jsme se, co nám o tom může říct morfologie jeho ucha. Zjistili jsme, že ucho hlodouna čínského obsahuje jak znaky spojené se specializací na nízké frekvence, které se dobře šíří v podzemí, tak znaky usnadňující mu slyšení nad zemí. Proto se dá říct, že hlodoun čínský je fossoriální zvíře (spí v podzemních systémech, ale potravu si hledá nad zemí).
Pleštilová L., Hrouzková E., Burda H., Šumbera R. (2016) Does the morphology of the ear of the Chinese bamboo rat (Rhizomys sinensis) show "Subterranean" characteristics? Journal of Morphology, 227(5): 575-584. |
Aktualizováno Úterý, 23 Srpen 2016 19:12 |
Jak jeho jméno napovídá, slunéčko východní (Harmonia axyridis) pochází z dalekého východu, konkrétně z východní Asie. Počet jeho teček není stálý, někdy jich je možné napočítat i devatenáct. Tak jako i jiná slunéčka má slunéčko východní velkou zálibu ve mšicích a dovede jich spořádat úctyhodné množství. Kvůli tomu ho vysadili v severní Americe, jako našeho spojence v biologickém boji proti zemědělským škůdcům. Slunéčko východní využilo příležitost a rozšířilo se po celém kontinentu až do jižní Kanady.
|
Aktualizováno Pátek, 10 Červen 2016 20:03 |
Celý článek...
|
|
|