Katedra zoologie

Menší šelmy od lasičky po lišku se v naší krajině nenáhodně často vyskytují spolu. Konkurence mezi šelmičkami či predace jedné šelmičky druhou tedy nehrají v krajině pozměněné člověkem důležitou roli. Hlavní je shlukovitý výskyt zdrojů potravy.

It is a first comprehensive study of ant communities in tropical trees considering specifically both foragers and nesters, and from the whole pieces of forest. It brings evidence that primary (old-growth) forest hosts more diverse and less invasive ant taxa than disturbed secondary forest.

Afričtí myšovití hlodavci rodu Mus (podrod Nannomys) patří k nejmenším savcům na světě. Naše studie za použití mitochondriálních a jaderných markerů na velmi rozsáhlém materiálu zahrnujícím téměř 700 jedinců z 300 lokalit z celého kontinentu ukázala velkou kryptickou druhovou diverzitu. Ta je podstatně větší, než se dosud předpokládalo, což činí rod Mus jedním z druhově nejbohatších rodů afrických savců.

Na sklonku roku 2014 vyšla metodická příručka Slunéčko východní (Harmonia axyridis) – pomocník v biologické ochraně nebo ohrožení biodiverzity? Autor Oldřich Nedvěd v ní popisuje šíření invazního druhu predátora mšic v České republice a v Evropě, umožňuje určení různých vývojových stádií, popisuje potlačení škůdců v různých agroekosystémech ale i způsoby potlačení přemnožených slunéček v zemědělských kulturách i v domácnostech. Dále je popsáno snižování biodiverzity hmyzích predátorů tímto agresivním druhem, způsoby sběru a chovu slunéček. Pro zájemce je k dispozici tištěná i elektronická verze.

Předzapisujte si kurz FBI194 - Terénní praxe IV – Zoologická část.
8.-12. června 2015 se pojede do oblasti Poohří-Krušné hory-Doupovské hory.
Přesunování služebními auty. Organizační tým: Oldřich Nedvěd, Petr Veselý, Aleš Bezděk, Majkl Němec
Orientační program

Alternativně je možné absolvovat kurz v jednom ze tří termínů s Martinem Konvičkou při monitorování motýlů a dalších organismů na vybraných územích Západních Čech.

Podzemní savci čelí problémům s přehříváním a to zejména po energeticky náročných aktivitách spojených s hloubením nor. Měřením termovizní kamerou jsme zjistili, že po takové aktivitě se povrchová teplota rypošů oproti očekávání nejen že nezvyšuje, ale podstatně snižuje. Větší snížení ve vlhčí půdě ukazuje, že zvýšené hrabání podzemních savců pozorované po deštích nemusí být způsobeno pouze snadněji zpracovatelnou půdou, ale i tím, že je termoregulačně výhodnější. 

Menší šelmy lze sledovat pomocí pachové staničky v létě (králičí moč uprostřed pískoviště, kde šelmička zanechá otisknutou stopu) a stop ve sněhu v zimě. Tak se zjistilo, že v Českých Budějovicích (pravděpodobně jako v mnoha dalších městech) je spousta lasic a hranostajů, kteří obývají všechny části města, a dále hromada kun skalních, které mají rády obytné ale ne průmyslové čtvrti. Naproti tomu lišky stále dávají přednost venkovskému prostředí.

Calisto je nejpočetnější rod motýlů v Karibiku s mnoha druhy endemickými na jednotlivých ostrovech. Stáří rodu se odhaduje na 31 milionů let. Před 14 miliony let se zvýšila rychlost diverzifikace nových druhů. Ta následovala po geologických změnách v oblasti, přičemž se uvolnilo nové prostředí vhodné pro tyto motýly. Mechanismy speciace byly vikariance s následnou radiací na Kubě a Hispaniole; v menší míře dálková kolonizace Bahamských ostrovů a Jamaiky.

Hynek Burda, Peter Bayer, Jan Zrzavý: Humanbiologie. Nakladatelství UTB. 446 stran

Další z vysokoškolských učebnic biologie psaná německy z velké části českými autory. Zaměřuje se na evoluční, biomedicínský a biologický pohled na člověka. Je určena pro všechny studenty biologie a souvisejících oborů. Je didakticky dobře připravena, s výbornou grafikou od Jana Burdy. Jasné, srozumitelné, informativní a aktuální znalosti!

Rypoši jsou charakterističtí dlouhověkostí a odolností vůči některým chorobám a patologickým stavům. V této studii byl osekvenován genom rypoše damarského a doplněn genom rypoše lysého. Srovnání těchto genomů společně s analýzou transkriptomů, a to i u dalších podzemních hlodavců, ukázalo na možné molekulární adaptace k podzemnímu životu a jejich dlouhověkosti. Studie ukázala i výjimečnost rypoše lysého v některých parametrech.