 U izraelského slepce Spalax galili se traduje, že v místě ostrého přechodu dvou půdních typů dochází k jeho sympatrické speciaci, spočívající v přizpůsobení se rozdílným ekologickým podmínkám. Tým Radima Šumbery, konkrétně Jan Šklíba, si však všiml, že rozdíly v chování mezi dvěma sousedními, avšak geneticky odlišnými populacemi slepců žijícími v odlišných půdách vysvětluje mnohem lépe populační hustota nežli ekologické parametry prostředí. Genetická odlišnost těchto populací tak může být důsledkem "density-dependentní" selekce, což podstatně mění zažitou představu o tom, jak by jejich sympatrická speciace mohla probíhat. |
|
Celý článek...
|
|
V listopadu 2016 byl projekt "Geocaching ve službách ochrany přírody" oceněn 1. místem v kategorii neziskovek v soutěži Jihočeská ratolest. Soutěž se věnuje projektům ochrany životního prostředí a ekologické výchovy.
|
|
Celý článek...
|
|
 Zkoumali jsme vokální repertoár sociálního rypoše Darlingova (Fukomys darlingi) a porovnávali ho s vokálními repertoáry ostatních solitérních i sociální rypošů. Rypoš Darlingův má relativně málo vokálních signálů, což souhlasí s malou velikostí a komplexností jeho rodin. Zajímavé je, že má jen velmi málo agresivních hlasů, zato mnoho kontaktních signálů.
Dvořáková V., Hrouzková E., Šumbera R. (2016) Vocal repertoire of the social Mashona mole-rat (Fukomys darlingi) and how it compares with other mole-rats. Bioacoustics. 25 (3): 253-266. |
|
 Hlodoun čínský (Rhizomys sinensis) je málo známý hlodavec. O jeho ekologii je vyšlo jen několik prací, ale měl by být nejnadzemnější ze spalacidů. Podívali jsme se, co nám o tom může říct morfologie jeho ucha. Zjistili jsme, že ucho hlodouna čínského obsahuje jak znaky spojené se specializací na nízké frekvence, které se dobře šíří v podzemí, tak znaky usnadňující mu slyšení nad zemí. Proto se dá říct, že hlodoun čínský je fossoriální zvíře (spí v podzemních systémech, ale potravu si hledá nad zemí).
Pleštilová L., Hrouzková E., Burda H., Šumbera R. (2016) Does the morphology of the ear of the Chinese bamboo rat (Rhizomys sinensis) show "Subterranean" characteristics? Journal of Morphology, 227(5): 575-584. |
|
Ptáků v našich městech přibývá. Jen v Českých Budějovicích ornitologové během mapování napočítali celkem sto druhů opeřenců, kteří ve městě také hnízdí. „Nejhojnější jsou holubi, kosi, vrabci. Typickým městským ptákem je rorýs,“ dodává ornitolog Jan Havlíček z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity pro magazín českobudějovické redakce České rozhlasu Máme rádi zvířata, který připravuje redaktorka Jana Urbanová. |
|
 Magazín českobudějoviceké redakce České rozhlasu Máme rádi zvířata připravuje redaktorka Jana Urbanová. Ve čtvrtek 2.6.2016 od 9 do 10 hodin bude jejím hostem doc. Oldřich Nedvěd z Jihočeské univerzity. Povídat si spolu budou -jak jinak - o slunéčkách.
|
|
Sobotní příloha Lidových novin přinesla výsledky studie CERGE-EI. V oboru zoologie (celkem bylo hodnoceno 61 pracovišť) je nejvýkonější PřF UK, pak ÚBO AV ČR, třetí je PřF UP a na čtvrtém místě PřF JU. Pro srovnání v oboru botanika je PřF JU na pátém místě (z 52), v oboru ekologie na druhém místě hned za Biologickým centrem AV s kterým bude mnoho publikací společných, zřejmě ve velké míře publikací skupiny prof. Novotného. V oboru Genetika a molekulární biologie je BC na druhém místě, ale PřF JU v první šestce není. |
|
 Jak jeho jméno napovídá, slunéčko východní (Harmonia axyridis) pochází z dalekého východu, konkrétně z východní Asie. Počet jeho teček není stálý, někdy jich je možné napočítat i devatenáct. Tak jako i jiná slunéčka má slunéčko východní velkou zálibu ve mšicích a dovede jich spořádat úctyhodné množství. Kvůli tomu ho vysadili v severní Americe, jako našeho spojence v biologickém boji proti zemědělským škůdcům. Slunéčko východní využilo příležitost a rozšířilo se po celém kontinentu až do jižní Kanady.
|
|
Celý článek...
|
 Publikovaná monografie revidující nejdiverzifikovanější skupinu neotropickych cichlid. Bylo popsáno devět nových rodů na základě genomové fylogenetické analýzy a analýz ekomorfologie. Byl podán celkový přehled rodové i druhové diverzity skupiny a jeji morfologie, ekologie, etologie, rozmnožování a evoluce včetně biogeografie.
Oldřich Říčan, Lubomír Piálek, Klára Dragová & Jindřich Novák, 2015:
Diversity and evolution of the Middle American cichlid fishes (Teleostei: Cichlidae) with revised classification. Vertebrate Zoology.
|
|
 Two species classified presently in the subfamily Microweiseinae (in the genera Paracoelopterus Normand, 1936 and Serangium Blackburn, 1889), and nine species classified in the tribe Sticholotidini of the subfamily Coccinellinae (in the genera Coelopterus Mulsant & Rey, 1852 and Pharoscymnus Bedel, 1906) are listed for Iranian fauna. Pharoscymnus smirnovi Dobzhansky, 1927 is removed from the list of the Coccinellidae of Iran. Distribution of species in Iranian provinces is presented. Data concerning their host plants along with their prey species are also included when known.
Biranvand A., Nedvěd O., Tomaszewska W., Canepari C., Shakarami J., Fekrat L., Khormizi M.Z., 2016: An annotated checklist of Microweiseinae and Sticholotidini of Iran (Coleoptera, Coccinellidae). ZooKeys |
|
|
