Katedra zoologie

Samice řady druhů savců sdílejí péči o potomstvo. Teorie příbuzenského výběru říká, že o potomky se starají hlavně blízce příbuzné samice. Dalším faktorem, který může hrát roli, je i známost matek. U bodlinatek sinajských (Acomys dimidiatus) jsme zjistili, že tyto dva faktory nemají vliv na péči o cizí potomstvo. Cizí mláďata ochotněji kojí méně zkušené matky, a stejně tak nezkušené matky s větší ochotou vracejí cizí mláďata do hnízda. Ukazuje se, že sdílená péče o potomky je u tohoto druhu založená spíše na omylech méně zkušených matek, než na blízké příbuznosti či známosti matek.

Tučková V, Šumbera R. B. Čížková (2016). Alloparental behaviour in Sinai spiny mice Acomys dimidiatus: a case of misdirected parental care? Behavioral Ecology & Sociobiology 70: 437-447.

Pozitivní role ekotonů pro udržení biodiverzity v krajině je dlouho známa. Naše studie je výjimečná tím, že zahrnuje mnoho odlišných skupin organismů: cévnaté rostliny (rozdělené dále na byliny, keře a stromy), střevlíky, motýly, ptáky a drobné savce. Odpovědi druhové rozmanitosti na environmentální charakteristiky (geografie, vegetace, management a rozmanitost okolní krajiny) byly specifické pro tyto jednotlivé skupiny. Přece jen lze identifikovat či doporučit obecně kladně působící faktory. Jsou to: šířka ekotonu, rozmanitost managementu polí i lesa, diverzita krajiny. 

Zatímco studium vztahu hmyzu a kvetoucí rostliny je obvykle nahlíženo z hlediska opylování rostliny, pohled z hlediska hmyzu využívajícího prostě zdroj potravy je opomíjen. Teprve pak se ale ukáže, jak ohromný počet druhů (až 30% popsaných) z nejrůznějších taxonů členovců (více než 12 řádů) se na květech alespoň čátečně avšak pravidelně přiživuje. K bližšímu poznání této rozmanitosti je třeba nových a intenzivnějších metod sběru vzorků. 

Dva sympatrické a současně kvetoucí druhy třezalek v kamerunských horách mají obyčejné, nespecializované květy. Takové by měl opylovat kdejaký hmyz. Ve skutečnosti jen jeden druh drvodělky účinně opyluje jeden druh třezalky a několik středně velkých druhů včel druhou třezalku. Dřívější názor, že nespecializované květy mají širokou škálu nespecializovaných opylovačů se zakládal na povrchním pozorování celého společenstva a ne na chování návštěvníků. 

Na základě analýzy jaderných a mitochondriálních genů jsme u myší rodu Malacomys studovali faktory, které vedly k jeho genetické diverzifikaci. Výsledky potvrdily tři druhy a ukázaly nápadnou fylogeografickou strukturu s 13 alopatrickými či parapatrickými liniemi. Hlavním faktorem diverzifikace rodu byly zejména klimatické oscilace zmenšující nížinné tropické lesy a také přítomnost velkých řek. Oproti stávajícím názorům o přítomnosti několika velkých glaciálních refugií tropického nížinného lesa naše výsledky ukazují spíše na existenci většího počtů malých refugií.

Pomocí několika genů jsme studovali celoareálovou genetickou strukturu pískomila savanového (Gerbilliscus leucogaster) žijícího v suchých biotopech jižní a východní Afriky, abychom zjistili, jak je ovlivněna klimatickými a vikariantními fenomény. Šest mitochondriálních linií, které divergovaly během 270-100 000 let byly geograficky izolovány změnou průběhu řeky Zambezi a jejích přítoků a také vlivem extrémních megasuch. Detekovány byly i současné bariéry genového toku a oblasti sekundárního kontaktu. 

Obyvatelé jednoho domu v Českých Budějovicích uzavřeli spojenectví s jihočeskými entomology. Důvodem je společný boj proti tropickým mravencům. Lidé se je snaží vystrnadit ze svých domácností už několik let.

Právě vyšla kniha Brouci čeledi slunéčkovití (Coccinellidae) střední Evropy autora Oldřicha Nedvěda v edici Zoologické klíče nakladatelství Academia. 

Kniha je dvojjazyčná, zároveň jako Ladybird beetles (Coccinellidae) of Central Europe. Předkládá znalosti biologie a ekologických nároků sto jedna druhů slunéček žijících ve střední Evropě, většinou s fotografiemi dospělých brouků, u části druhů i larev a kukel. Určovací klíče dospělých brouků, a částečně opět larev, jsou v netradičním pojetí. Klíče umožní určovat exempláře podle diagnostických znaků pro podčeledi, triby a rody, anebo podle barevných vzorů na krovkách a na hrudi či jiných morfologických znaků a bionomických vlastností. Morfologické znaky jsou ilustrovány černobílými kresbami spojenými v jednotné obrazové příloze.

VACANCIES

Postdoctoral Research Fellow in Ecology: Plant-Insect Food Webs

Novotny Lab, Biology Centre of the Czech Academy of Sciences, Czech Republic

Two Doctoral (PhD) Studentships in Ecology: Plant-Insect Food Webs

Dva nové druhy cichlid z řeky Iguazu nesou jména Crenicichla tuca (podle tukana - má velká ústa se ztlustlými pysky na hrabání se v sedimentu) a C. tapii (podle tapíra - má malá spodní ústa na sbírání drobné potravy ze dna).