|
O Sungai Wainu se sveho casu mluvilo jako o jednom z nejlip spravovanych chranenych uzemi v Indonesii. Hlavne proto, ze jako na jednom z mala mist v Indonezii se tu podarilo zastavit ilegalni tezbu dreva (pominu-li ta mista, kde uz zadne drevo nezbylo...). Nejuspesnejsi pocin v tom smeru bylo nejspis hrebikovani stromu. Lesnici vyhledavali kempy drevorubcu a z ukrytu je pozorovali. Drevarisi vzdycky jendriv prosekaji cesticky k nekolika vybranym stromum a teprve pak privezou motorovou pilu, coz je natolik cenny nastroj, ze ho museji sdilet s jinymi skupinami nebo si ho jen pronajimaji. Pote, co si drevirubci stromy vyberou a odejdou pro pily, zatlucou lesnici do vybranych kmenu sadu 20-centimetrovych hrebiku. O ne se pak motorova pila rozbije a drevari tak prijdou o velmi cenny kus majetku. To je mnohem efektivnejsi nez zatykani nebo pokutovani - z takovych trestu se vzdycky da nejak vykroutit, ale zničenou motorovou pilu uz nelze vzit zpatky. Byl to tehdy velmi kontroverzni projekt, jeho iniciator Graham kvuli nemu prisel o misto reditele organizace, ktera si musela hlidat "public relations", ale Sungai Wain se diky tomu podarilozachovat.
|
|
Celý článek...
|
|
O olejnych palmach jsem psal uz nekdy pred pul druhym rokem. Je to v pravem slova smyslu zeleny mor, ktery uz dneska pro existenci pralesa v Indonesii predstavuje vetsi hrozbu nez tezba dreva. Palmovy olej je nejlevnejsi rostlinny olej a pridava se do potravin od susenek pres cokoladu po cinske nudle, do kosmetiky od mydla az po rtenku, a bohuzel v posledni dobe cim dal vic i do pohonnynch hmot, kterym obchodnici vymysleli chytlavy zeleny titul biopaliva... Evropa a Amerika stridave prevlika kabat s tim, ze palmovy olej pro ten ci onen ucel kupovat bude a zas ze nebude, a mezitim v Asii rostou dva daleko nebezpecnejsi giganti, kteri muzou zapadni konzumci behem pristich par let odsunout nekam do pozadi - Indie a Cina. Indonezie se pred casem zavazala k tomu, ze na dalsi plantaze olejne palmy nepadne uz ani hektar primarniho pralesa. Ale tenhle slib se az prilis snadno vyresi tim, ze se prales prohlasi za degradovany, nebo tim, ze ho palmarska spolecnost vykaci bez povoleni vlady a zaplati pak nejakou bezvyznamnou kompenzaci uradu pro zivotni prostredi a par uplatku nekolika urednikum.
|
|
Celý článek...
|
|
Od doby, co pro me Isah v sousedstvi pronajala muj prvni dum, uplynul uz prvni pulrok. Dum je postaveny ze dreva na kulech nad velkou bahnitou lagunou, dneska uz skoro komplet zastavenou velkou delnicko-rybarskou osadou, jejiz obyvatele se sem stehuji jak lavina za praci v okolnich pristavech a fabrikach. Takze sousedy mam vsude kolem dokola a obcas musim mit na usich sluchatka, abych v jednom kuse neposlouchal jejich rozhovory, brekot, odkaslavani, i vselijake intimnejsi zvuky. Ale ve srovnani s predchozim rokem stravenym v Marjuniho dome narvanem jeho tezko spocitatelnou rodinou a nespocitatelnymi hosty, bez jakehokoli soukromi, je to ted u me jak na samote u lesa. Kdyz se zamknu a zavru okenice, sdilim dum uz jen se dvema druhy mravencu, s pusobive cernobile pruhovanymi komary z rodu Aedes (kteri se navic zbarvi do cerveno-cerno-bila, kdyz se nasajou), s velkymi svaby z rodu Periplaneta, a se dvema druhy gekonu. Odpadky v bahne pode mnou se za odlivu hemzi obojzivelmymi rybami lezci a krabi za prilivu vylezaji po nosnych kulech nekdy az nahoru do moji loznice. Posledni spolubydlici, se kterymi jsem uz mene spokojeny, jsou potkani. Jak se da cekat, musi se kazde indoneske velkomesto potkany jen hemzit, a to je Balikpapan jeste jedno z tech nejcistejsich. Parkrat uz jsem se probudil tim, jak mi potkan ohlodavala prst u ruky nebo u nohy, a vybec nejvetsi strach mam o sve kabely (myslim k pocitaci a tak). Jsou tu sice i kocky, ale ty se potkanu boji a docela je chapu. Isah mi slibila sehant tribarevneho kocoura, ktery se pry krys neboji. Ale takove kocky jsou pry vzacne, jsou to jen samci a nezijou nikdy dlouho...
|
|
Celý článek...
|
|
Zatimco pri moji prvni letosni navsteve pralesa Sungai Wainu prselo a voda v bazine na jejich hranicich nakonec dosahla skoro az k drevenemu chodniku, po kterem ji prechazime, o mesic pozdeji prislo sucho. Listy bylin v podrostu se zacaly kroutit a z baziny zbylo jen par hnedych louzi. Nikde ani jedina pijavice. A cestou do do kempu se na nas snasely ohorele listy kapradin, ktere se rozpadly na jemny prasek, jakmile se jich clovek dotknul. Z toho bylo poznat, ze o nekolik kilometru dal hori, ale zatim jen mimo hranice rezervace, protoze slo o listy kapradin z odlesnenych plani. Ale o den pozdeji uz vysilacka v kempu hlasila, ze se ohen dostal pres hranice rezervace a skoro vsichni lesnici byli k pozaru odvolani.
|
|
Celý článek...
|
|
Tahle zprava bude asi jedna z nejnudnejsich, i kdyz z nejzasadnejsich. Je o samem uredniceni. Stale se totiz rozhoduje o projektu mostu pres ostrov Balang a na nej navazujici silnice podel vetsi casti pobrezi Balikpapanskeho zalivu To, zda se projekt zastavi nebo bude pokracovat, rozhodne o tom, jestli zaliv prezije tak, jak ho zname (s koralovymi utesy, mangrovy a destnym pralesem), nebo jestli se jeho vetsi cast postupne zmeni v mozaiku primestskych aglomeraci a vyhoreleho rumiste.
|
|
Celý článek...
|
|
Po pul roce pobytu v Balikpapanu jsem se konecne dostal i do kempu Djamaludin v rezervaci destneho pralesa Sungai Wain, tedy na misto, kde jsem svoji praci v Indonesii pred peti lety zacinal. Tehdy to byl vyzkum hulmanu belocelych, pozdeji neformalni vedeni divize pro vyzkum, do ktere jako novi zamestnanci rezervace nastoupili moji byvali asistenti. Ted uz se sem z mangrovu dostavam jenom sporadicky a vic nez vyzkum uz je to jen prijemna relaxace a obnoveni sil pred navratem do kolotoce ochranarske prace ve meste a v zalivu.
|
|
Celý článek...
|
|
Uz vic nez dva roky tu nade mnou visi hrozba sankce za nesplneni podminky sveho vyzkumnickeho povoleni, totiz zapojit do prace v terenu indoneskeho studenta. Se studenty je to tady na Kalimantanu tezke, nejsou to zrovna terenni typy, mnozi studujou ochranu prirdy jen proto, aby meli nejakou tu skolu a do prirody uz nikdy nemuseli. Coz se jim ostatne snadno splni, protoze prevazna vetsina ochranarske prace se opravdu odehrava v kancelarich daleko od nejblizsiho lesa. Napriklad vareni kafe nebo jeho piti, anebo pocitacova hra Solitaire, ve ktere tu vsichni exceluji. Pred dvema lety jsem na seminari pozadal studenty lesnictvi, aby zvedli ruku ti z nich, kteri uz nekdy v zivote byli v lese. Tedy v primarnim destnem pralese. Byla jich asi tretina. A kdyz uz takovy prumerny budouci lesak preci jen do terenu vyrazi (protoze to zacina byt moderni), tak s sebou namisto dalekohledu a sesitu vetsinou bere kytaru a partu kamaradu, se kterymi tu stravi prijemny vikend, nacez se zacnou nudit a mysli pak uz jen na navrat do mesta. Ovsem nutno podotknout, ze v rezervacich, jako je Sungai Wain, jsou takovi vyzkumnici velmi ceneni. Na rozdi ode me, Gaby a nam podobnych prudicu totiz nikoho nekritizujou!
|
|
Celý článek...
|
|
Kdybych se mel vratit k drivejsimu prirovnani ke knizkam o Harry Potterovi, tak se tu pomalu zaciname blizit k sedmemu dilu. Zapoceti stavby mostu na ostrov Balang a tim i vyhlidky investoru na provincni dalnici kolem celeho Balikpapanskeho zalivu spustily lavinovou reakci nekontrolovatelne prumyslove expanze. Pravy kapitalismus, jak jsem ho zatim znal jen ze socialistickych ucebnic dejepisu! Behem nekolika tydnu se kolem celeho zalivu zacalo naprosto nekoordinovane a nekontrolovatlene budovat a rozvijet (i kdyz tohle jsou vlastne terminy, ktere se v tech ucebnicich zacaly objevovat az po roce 1948). Bez ohledu na to, kolik ochranaru a organizaci mistniho rozvoje tu proti te budovatelske kalamite protestuje, ten proces se neda zastavit. Nelze se ted poradne na nic soustredit, jakmile co se dva tydny venujete jednomu maleru, objevi se nekde jinde jiny jeste vetsi, ten na dva dalsi tydny odvede vasi pozornost a nez se k te prvni zalezitosti vratite, je uz pozde. Honem honem se jeste pokusite zacharnit neco z toho prvniho a pote co neuspejete, zjistite, ze vam mezitim ujel vlak i u toho druheho a ze treti a ctvrty maler vam pri tom uniknul uplne.
|
|
Celý článek...
|
|
Po trech mesicich pobytu v Indonesii se konecne dostavam i k planovane praci s kahau nosatymi! Vloni se nam v tom smeru podarilo stihnout vlastne jen jednu vec, a to zmapovat vyskyt kahau v celem zalivu a odhadnout jejch pocetnost. Ukazalo se, ze zdejsi populace asi 1400 opic je jednou z 6 nejvetsich znamych populaci na Borneu. Dal jsme se ovsem nedostali, nase snahy habituovat (navyknout) opice na pozorovatele z lodi pri brehu reky ztroskotaly, nemluve o pokusech navyknout je na pesiho pozorovatele uvnitr mangrovu. Konec koncu, habituovat a soustavne pozorovat kahau nosate v mangrovech se zatim nepovedlo ani nikomu jinemu. A ani nase letosni vyhlidky na habituaci nejsou prilis ruzove, protoze zrejmne potrva hlavni duvod lonskeho neuspechu. Totiz to, ze me od pobytu s opicema v jednom kuse odvadely ochranarske zavazky v jinyh castech zalivu i na vsech moznych uradech v Balikpapanu a v Samarinde. Takze kdyz uz by to kahau treba i vzdali a zacali nasi lod konecne ignorovat, tak vzdycky dostali cas na to, aby si na nas behem par dnu zase odvykli. Jak to vyjadrila jedna primatolozka, nase pravidelne odjezdy z lokality kahau presvedcuji o tom, ze nad nami "vyhravaji" a ze kdyz nas nekolik dni nenechaji se k sobe priblizit, tak nakonec vzdycky odjedeme. Asi jim nedochazeji vsechny souvislosti :-)
|
|
Celý článek...
|
|
Ode dne, kdy jsem na Kalimantan prijel, prestalo prset. A ctrnact dnu bez deste tady znamena zacatek kalamitnich lesnich pozaru. Kazdy den dostavam e-mailem zpravu o pozarech, ktere za poslednich 24 hodin odhalily satelity, a zelena mapa se den ode dne zaplnovala cervenymi puntiky, az byly nektere casti vychodniho a centralniho Kalimantanu cele cervene. V blizke rezervaci Bukit Soeharto horelo denne a se tremi lesniky na 800 km2 s tim nikdo nic moc nenadelal. Sungai Wain se svymi 11 lesniky na 100 km2 pozarum celil uspesne, ale hned za jeho hranicemi a kolem dokola celeho Balikpapanskeho zalivu to doutnalo denne. Vsichni jsme cekali na zacatek destu, ktery nakonec opravdu prisel, i kdyz me nezastihnul v te idealni chvili.
|
|
Celý článek...
|
|
|
Výzkum 